Graffiti je spojeno s městskou kulturou a zaměřuje se především na šedivé betonové plochy, metro,  vlakové soupravy apod. Nevyhýbá se však ani běžným objektům a stavbám a bohužel ani historickým a architektonickým památkám.

Ověřenou a účinnou formou boje proti graffiti je jejich okamžité a opakované odstraňování. Vhodné je samozřejmě opatřit fasádu speciální antigraffitovou impregnací.

Na samotné odstranění graffitů, které je technicky velmi obtížné,  má velký vliv způsob nanesení a použitá barva, stejně jako materiál, na který je nastříkána. Úplné odstranění graffiti závisí na možnosti odstranit barvící složku použitého prostředku. Materiál čištěného povrchu hraje podstatnou roli při trvanlivosti nápisu. Obecně platí pravidlo, že čím je napadený povrch hrubší, poréznější a měkčí, tím více je ztíženo i čištění napadeného místa.

Odstranění barev a graffitů je možné provádět :

- mechanickým odstraněním celé barevné vrstvy, při kterém ale v mnohých případech dochází k porušení podkladového materiálu. Prakticky nepoužitelná je tato abrazivní metoda u vyčištění památkově chráněných objektů.

- chemickým či fyzikálním odstraněním tj. narušením pojiva barvy, při kterém lze takto rozrušenou barvu snáze odstranit tupováním nebo tlakovou vodou. Právě volba vhodného prostředku na rozrušení barvy, způsob jeho aplikace a šetrnost čistícího postupu je tajemstvím úspěchu.

- otryskáním (pískováním) zasažených ploch pomocí ekologicky nezávadných čistících prostředků – písek, drcený vápenec, suchý led, technická soda, atd.

Impregnace :

Odstraňování graffitů z povrchů neošetřených impregnací bývá v průměru až sedmkrát dražší. Dočasné ochranné nátěry jsou vyrobeny na bázi vosků, silikonů, silikátů nebo akrylátů a plní dvojí funkci: kromě ochrany před graffiti zároveň dochází k hydrofobizaci materiálu (t.j. chrání před vnější vlhkostí) a přitom nebrání odchodu vodních par ze zdiva. Odstraňování graffitů z takto ošetřených objektů je snazší, finančně méně nákladné a bezestopé.